Zelený čtvrtek, den očisty a zeleného jídla
Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Ježíše Krista. Podle tradice by si měl člověk dopřát něco „zeleného“ – například špenát, kopřivy nebo bylinky. Věřilo se, že právě toto zajistí zdraví po celý rok.
Zajímavost:
Říká se, že v tento den „odlétají zvony do Říma“, proto se místo nich používají řehtačky.
Co se doporučuje:
– jíst zelená jídla
– vstát brzy ráno a umýt se rosou (pro zdraví)
Pranostika:
„Na Zelený čtvrtek hřmí, na poli se urodí.“
Velký pátek, jako den ticha, magie a zákazů
Velký pátek je v křesťanství dnem ukřižování Ježíše Krista. V lidových tradicích je ale také opředený tajemnem a magií.
Podle pověr se právě dnes otevírají skály a vydávají poklady 
Co by se nemělo dělat:
pracovat na poli prát prádlo (prý by se „máčelo v Kristově krvi“) hýbat se zemí (kopat, rýt)
Naopak se doporučuje:
držet klid a rozjímání jít do přírody dodržovat půst
Pranostiky:
„Na Velký pátek neprší-li, na poli se urodí.“
„Když na Velký pátek prší, bude suché léto.“
Bílá sobota, příprava na Velikonoce
Bílá sobota je ve znamení příprav na neděli. Uklízelo se, pekly se mazance a beránci a chystala se výzdoba.
Večer se zapaloval „nový oheň“, který symbolizoval nový začátek.
Velikonoční neděle a oslava jara i života
Neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem a slaví se zmrtvýchvstání Krista.
Na stole nesmí chybět:
- mazanec
- velikonoční beránek
- vejce jako symbol nového života
Velikonoční pondělí, pomlázka a tradice
Typicky český zvyk, který jinde ve světě moc nenajdeš.
Chlapci chodí s pomlázkou a „vyšlehají“ dívky, aby byly zdravé a krásné po celý rok. Dívky je za to odměňují malovanými vajíčky, sladkostmi nebo i něčím ostřejším 
Tradice, které spojují
Velikonoce nejsou jen o zvycích, jsou hlavně o setkávání, jaru a nových začátcích. Ať už dodržujete tradice do puntíku, nebo si je užíváte po svém, nejdůležitější je pohoda a společný čas.
